August 2013

Kamarádka

28. august 2013 at 10:11 | Ká• |  SOME OF ME

Po dlouhém bádání sem se rozhodla nemít nejlepší kamarádku. Je to hloupost. Být závislá a naplno se kamarádit jen s jednou kamarádkou je stupidita. Neříkám, nemějte nejlepší kamarádky, ale komu to tak vyhovuje, tak aŤ si má.
Měla sem nejlepší kamarádku, byla sem ji naprosto oddaná a udělala vše, o co si řekla. Berte s rezervou, v té době sem neuměla říkat NE. Vezlo se to tak od první třídy až po sedmou. KDyž mi někdo řekl: ,, Ona tě jen využívá jako svýho slouhu!" ať to byli holky ze třídy, nebo rodiče, řekla jsem, že to není pravda a že se s ní chci kamarádit. Bohužel to taková pravda zas nebyla.
V hrůze, že kdybych něco nechtěla udělat a ona by se se mnou už nebavila byla horší než být svá. Ona ohledy na mě nebrala, občas sem měla pocit, že se se mnou baví jen kvůli malichernostem, jako je počítač, protože na její nešly hry a k tomu moje velké bohatsví- hromada Polly panenek. Záviděla sem jí ale její hračky: Hromady barbín s krásnými oblečky!!
V sedmé třídě, už sme věděly, že si tak nerozumíme a každá sme byly někde jinde. Ona se kamarádila ráda se staršíma aby zapadla a byla oblíbená. Dost jí to zkazil příchod spolužačky, tak se s ní kamarádila vlezdoprdelkoucím způsobem, aby si jí oblíbila a byla ve společenském žebříčku zase výš.
Její nová kamarádka z vyššího ročníku měla taky svůj ,, psí ocásek", který by pro ni udělal první poslední ale uměl říct NE. Jednou si takhle holky popovídaly, a schodli se na tom, že já za svojí nejlepší kamarádkou chodím jak psí ocásek a i ona za tou svojí. Přišla ke mně a řekla že: ,, Monča si myslí, i já si myslím, že za mnou hrozně dolejzáš a i za ní Rebeka. A má pravdu." Tím to začínalo, po dlouhých rozhovorech, kdy jsem slyšela jak sem dětinská, že se odstěhuje do jiné skříňky, že nechce aby sem pro ní ráno chodila... Do toho že sem jí vzala na tábor, kde úplně odkopla a potřebovala, jen že se bála být sama v koupelně, vesele mě pomlouvala se všemi.
Nevím co řekla všecm našim společným kamarádkám, ale ze dne na den se se mnou nikdo nebavil. V šatně mi jenda z nich řekla, že nejlepší kamarádka je pí**, že si to taky myslí. Už sem si myslela, že si mám s kým povídat. Ale ona se bavila raději s nejlepší kamarádkou. K realnému přirovnaní to byla dávná nová spolužačka. (B.)
Už je to za mnou a nejlepší kamarádce vlastně děkuji, protože kdyby se s e mnou nekamarádila, neměla bych tuto zkušenost a pravé kamarády které sem díky tomuto získala. Pár týdnů mi potom příjemnila školu neustálým schazováním a poučováním, pomlouváním a dělání naschválů, posmíváním. Myslím, že mi záviděla :))

Byli jsme taková trojka- já, nejlepší kamarádka a A. Jezdily sme spolu na bruslích. V den kdy se smnou přestala bavit NK, přestala i A. Ze dne na den. Když sem nastoupila do prváku, potkala sem jí v metru. Pozdravila, podívala se na mě a nic. Tolik sem se nezměnila aby to nemohla poznat!! Po půl roce potkala M. a povídala si s ní a vyptávala se i na mě. Nerozumím a si nikdy nebudu moct.

Nemám nejlepší kamarádku mám pár úžasných kamarádů a nemělnila bych.

Kousíček o Ká ( s pravdou ven!)

17. august 2013 at 23:24 | Ká• |  SOME OF ME

Nikdy sem nebyla bez kamarádky. Měla sem jich spoustu ve školce, ačkoliv sem byla zakřiknutá myška, tlasla jsi a já to udělala. Ale děti ve školce v té době, neměly smysl na vnímání toho, jak si udělat ze slabších jedinců otroka. Dneska sem si od kamarádky poslechla, jak její malou ségru ve školce vydírají, jinak se s ní nebudou kamarádit.
Když byla Ká malá, opravdu školková, nic takového se nedělo. Po zahradě sme s kamarádkami běhaly a hrály zlatou bránu, s klukama na policajty a zloděje, vevnitř společně na obchydy, kdy holky prodávaly samy sobě navzájem, všechno, co kluci přivezly v dřevěných náklaďácích.
Když byl karneval, máma mi šila sukýnku, závoje, které sem si sama vyzdobila a pomohla mi vyrobit si korunku, která byla v mých očích krásná. V dnešní době bych vypadala vedle ostatních holčiček jak hastroš. Vím a vidím to, kdy mamka pořádá karnevaly ve školce, kde učí.